Dnes bylo do breku zas mě. Abyste rozuměli, vyvolala mě učitelka na francouzštině. Abych přečetla větu a určila její druh. Byl to děs, to jedno pitomí souvětí jsem četla asi hodinu a pořád jsme se přeřikávala a zakoktávala, nejhorší bylo, když jsem se otočila na učitelku jestli jsme uřčila dobře ten druh a všichni na mě zírali a nejvíc se mi vysmáli:( Navíc jsme si naprosto jistá, že M. to okamžitě všem vykecá, aby se mi vysmáli i ti ostaní, protože mě (bůhvíproč) nemá rád.) Ale potěšil mě O. protože mi řek, že to je v pohodě, že se nemam kvůli tomu nervovat a že to přijde, že je to normalní. Hrozně mě to potěšilo, že jsme měla chut vlepit mu pusu, samozřejmě kdybych se nebála zvednout hlavu, aby všichni neviděli, jak jsme uplně rudá(a horkem to nebylo) a je mi do breku(neuvěřitelný, jak vás taková prkotina rozhodí..)
Ale zas jsme neměli tělák, učitelka mě už pak nevyvolala(víte, nejvíc mě naštvalo, jak se i ona na mě tvářila, jako na odpad, přitom ví, že mi to moc nejde) a o poledku jsme si s V. úžasněpokecali a pomluvili učitelku:DD
Žádné komentáře:
Okomentovat