Houpačka.

Zblázněná do angličtiny, Roberta Pattinsona a černých čelenek. Všechno se to v kruhu opakuje, jen jednotlivé části se občas změní. Jednou jsi nahoře, podruhý dole. S radostí musím konstatovat, že jsem složila uspěšně zkoušky v Česku, ale další návštěva mě ještě víc rozesmutnila, než ta první. Jeden by si myslel, že to bude lehčí, ale neni opustit všechny přátele, i když jste je často pomlouvali jim za zády a stěžovali si, jak už jich máte plný zuby, jak se těšíte až vypadnete někam pryč. Mně stačilo pár týdnů, abych si každou chvíli vzpomněla na všechno, co jsem s nima zažila. Ted mám polštář ve tvaru slona a icq, růžovýho pejska a vonavku, ale nahradi mi to někdy L.? Prostě chci zpátky!

Pouštím si pořád dokola jeden film a pořád jsme z něj ještě víc a víc v deprei. Je mi do breku a nevím ani z čeho. Pořád mám pocit, že se něco kazí(a taky že jo). Mám náladu pod psa, všechno je složitější, než by jeden řek. Všechno se pořád zamotává... Vím, že když to udělám, budu brečet ještě víc, ale stejně to udělám a brečim ještě víc.

Přesto přeze všechno jsem v naprosté pohodě, až na občasné neduhy. Čtu o knize plné ztracených věcí a o Stmívání  o Světových válkách a koncentrácích, dopoledne pořádám závody v skoku do vody  s domácmi úkoly a odpoledne zakládám rodiny. Užívám si prázdniny, tak jak se má, jen jaksi sama

Náš Robert má neuvěřitelně svůdny pohled:)...

....Chápe to někdo?